O nás

Jmenuji se Míša a je mi něco málo přes dvacet let ☺.
Už jako malá jsem vyrůstala se zvířaty. Měli jsme kočky, slepice, králíky a samozřejmě psy.

Náš první pejsek (tedy spíš psí holčička :)) se jmenovala Ťapka a byl to klasický "voříšek" :).
Strejda ji tenkrát našel jako malé štěně odložené v popelnici a tak jsme se ji ujali. Byla to moc hodná fenka, která se dožila i poměrně vysokého věku (17let). Nikdy na ní nezapomeneme..

Jako druhého psa jsme si v roce 1997 pořídili německého boxera (v té době bez PP).
Byl to krásný, ušlechtilý, nasvalený pes s velkou dávkou energie a optimismu :).
Miloval svoji rodinu, poslouchal na slovo, byl lehce ovladatelný a nechal na sobě dříví štípat.
Jmenoval se Keny a v březnu roku 2005 nás opustil kvůli torzi žaludku.

V roce 2002 jsme si pořídili Kimíčka, malé a společenské plemeno (nejspíš kříženec boloňského psíka a bišonka). Kimi je perfektní rodinný pejsek. Nikdy moc neposlouchal a výchovou to opravdu nebylo :). V roce 2009 jsem s ním složila canisterapeutické zkoušky a chodili jsme dělat radost lidem do nemocnice, což miloval nejvíc. Nyní mu je 14 let a užívá si důchodu, skoro nevidí a neslyší, ale aktivní je pořád dost. Kimíček si stáří užívá u rodičů.

V roce 2005 jsme si pořídili plemeno, které jsem si pro svůj vzhled a povahu doslova zamilovala a to hovawarta. Hledali jsme plemeno, které bude hlídat a které bude vhodné do rodiny s dětmi. Hovawart byla nejlepší volba, které jsme nikdo nelitoval a v srpnu čtvrtého jsme si už domů vezli Doníčka. Don byl úžasný, miláček celé rodiny a zároveň nekomprosní hlídač a náš první pes s PP. Byl to pohodář a užíval si každé chvíle s námi. V roce 2008 jsem mu založila webové stránky, kde nás našla Radka Jindráková - CHS z Brzáneckých vinohradů, chovatelka Doníkové matky a pomalu, ale jistě nás (tedy hlavně mě) zasvětila do světa kynologie. Byl to můj první pes se kterým jsem začala chodit na cvičák, jezdit na výstavy, skládat zkoušky a závodit. Vše pro nás bylo nové a já jsem šíleně ráda, že jsem mohla mít právě jeho. Byl to skvělý učitel, i když měl také své mouchy. Podařilo se mi ho uchovnit a nechat si po něm štěně, psa Rega. Don byl moje srdcová záležitost, 29.9.2014 nás opustil, měl prostatu a narkóza v tak vysokém věku pro něj byla bohužel riskantní, i přesto všechno jsme to podstoupili a věřili, že se zotaví. Bohužel netrvalo dlouho a Doník nás navždy opustil. Byla to rána pro celou naši rodinu, všechny nás to moc mrzelo. Teď už věřím, že je mu dobře a že na nás čeká za duhovým mostem. Mou velikou oporou v době ztráty byl Rego, pes, ve kterém koluje Doníkova krev. Nikdy bych té volby nelitovala a jsem ráda, že ho můžu mít doma právě já.

12.4.2013 k nám do rodiny přišel Regoušek - můj druhý hovawart, štěně po Doníkovi. Rego je můj vysněný pes - hovawart s chutí do práce. Vždycky jsem si takového psa přála. Zvíře nadšené z jakékoliv činnosti, kterou s ním podniknu. Už od malička se s ním věnuji sportovní kynologii, kde vyniká svou chutí neustále něco dělat. Je to miláček a hlavně mi tady neustále připomíná Doníčka. Uvidíme, jak daleko to spolu dotáhneme :). Velké díky za něj patří chovatelce Lucii Holubové, díky které jsem měla možnost ho mít.

Genesis - náš benjamínek a nejmladší člen (a taky poslední přírůstek v naší smečce). Byla to taková "fofr" akce, ale nemůžu říct, že bych této volby litovala :). Byla to fena, kterou jsem původně chtěla na výstavy. No, ale víc než výstavní je to "pracantka". Neuvěřitelně živé zvíře s neustálou chutí pořád něco činit (nebo spíš ničit? :D). S Geny se věnujeme sportovní kynologii, kde nejvíce vyniká svým kořistnickým pudem. Uvidíme, jak se nám bude dál vyvíjet :).